Je pravda, že knižní hra je v době tabletů, chytrých telefonů, chytrých TV či herních konzolí považována za výstřednost. Může to dnes vůbec někoho zajímat?
Může. Osobně nevnímám herní konzole a aplikace na chytrá zařízení jako konkurenci. Jsou prostě lidi, kteří rádi čtou. Jsou lidi, kteří rádi hrají hry na hrdiny. Pro určitou část těchto skupin je gamebook rozhodně zajímavý produkt.
Nevadí mi, že to není mainstream. Nevadí mi, že tím neoslovím tisíce či desetitisíce lidí. Osobně jsem si vždycky přál přečíst něco, co by mě uchvátilo stejně jako Lone Wolf, kterého jsem četl na základní a potažmo střední škole. A protože tady nikdy nic podobného nevzniklo, musel jsem to napsat sám :)
Komplexní neznamená složité
GKG má z technického hlediska velmi propracovaná (komplexní) pravidla. V knize je tato pasáž popsána na dvaceti stranách, a při pohledu na ně si může leckterý čtenář říci: „Kašlu na to, radši si pustím Angry Birds na mobilu.“
Pro tyhle lidi GKG není. Pro tyhle lidi je všechno, co není vysvětleno v maximálně třech bodech (větách) a zabere to více než 30 vteřin času, příliš složité. Oni přece nemají čas a ani chuť studovat něco tak „složitého“. Tito lidi chtějí všechno hned.
Ale dobrá zpráva je, že i pro ně existují gamebooky! Pravidla na jedné straně, dostatečně jednoduchá, aby je pochopilo sedmileté dítě, a hned se může začít hrát.
A za dvě hodiny je hotovo, kniha se položí na poličku a zapadne prachem. Takový je úděl jednoduchých produktů, pro které s oblibou používám jednotný termín – rychlokvašky.
Rychlokvašky nechceme!
Čtenáři, kteří si dají tu „práci“ a pravidla si přečtou od A do Z, rychle pochopí, že se nejedná o nic složitého. Pravidla stále pochopí i školák, najednou se však čtenáři otevře široké spektrum možností, a on tak stojí před prvními rozhodnutími. A to ještě předtím, než začnou samotnou hru!
Chci šermíře, který ovládá meče stejně dobře, jako holič břitvu, anebo raději houževnatého hraničáře, který může přespávat vysoko v horách jen v tričku? Anebo raději vrahouna, co odkrouhne své protivníky ze stínu?
A co třeba šermíř, co se umí skrývat ve stínech či uhýbat před vystřelenými šípy? Nebo je libo zloděje, co umí stopovat a neztratí se v divočině?
Všechno je možné! Ještě než započnete vlastní hru, můžete si připravit svého hrdinu přesně podle gusta.
No není to krása?
Generační rozdíl
Mezi gamebooky Lone Wolfa (alespoň prvních dvaceti knih) a gamebooky GKG je zhruba 25 let. To je v podstatě rozdíl jedné generace.
Tyto původní gamebooky jsou skvělé, o tom není pochyb. Trpí však jistými neduhy, které dříve celkem bez problémů prošly, neboť počítačové hry byly v plenkách, a knihy tak nebylo s čím srovnat. Když si však přečtete Lone Wolfa dnes, řeknete si: „Je to dobré, ale tohle by mohlo být lepší.“
Předvídatelnost, technická nevyváženost (protivníci, artefakty, dominantní dovednosti,…), přílišná linearita, samoúčelné odkazy (= volba, která nemá absolutně žádný vliv na příběh či vyřešení situace v knize, a je tedy jedno, jestli ji provedete či nikoliv), to všechno jsou věci, které bylo potřeba odstranit, pokud jsem chtěl uvést mezi čtenáře nový gamebook.
Moderní gamebook tedy znamená hru s decentním příběhem, v níž čtenář snadno přijme úlohu hlavního hrdiny, pravidlově i technicky vyváženou, s volbami, které mají vždy dopad na situaci, a leckdy naprosto zásadně ovlivňují celý příběh.
Moderní gamebook neodložíte po prvním úspěšném dohrání. Chcete objevovat všechna (často skrytá) zákoutí, najít všechny poklady, setkat se se všemi zajímavými postavami, splnit všechny úkoly.
A hlavně, moderní gamebook si s chutí přečtete i za rok nebo za dva, protože víte, že v něm neexistuje pouze jediná cesta vedoucí k cíli. Cest je mnoho, a záleží na vás, jakou z nich si vyberete, a prožijete.
Chcete-li poznat, co je to moderní gamebook, dejte šanci GKG. Zázračná kněžka je pilotní knihou, na níž bude navazovat sedm dalších. Objevte prvních 12,5% příběhu už nyní. Více informací ZDE>>> nebo na Facebooku.