Dlakovlk je velká psovitá šelma podobná vlku. Dorůstá velikosti horských pum, jeho abnormálně svalnaté tělo pokrývá světle hnědá nebo béžová srst, která na mnoha místech bývá vypelichaná. Čumák mají dlakovlci většinou širší a mírně rozpláclý, a čím se od standardních vlků liší asi nejvíce, je absence jakékoliv srsti na čumáku i kolem tlamy. Někteří znalci tvrdí, že se jedná o evoluční výhodu oproti normálním vlkům, neboť dlakovlci mají velmi často zabořenou tlamu v útrobách oběti a krev se jim lépe čistí z holé kůže než ze slepené srsti.
Posledním výrazně odlišným rysem jsou jejich oči: zatímco zvířecím šelmám se oči ve tmě standardně lesknou, dlakovlkům září zlovolnou červení. Na základě tohoto faktu se přírodopisci nemohou shodnout na tom, zda jsou dlakovlci tvorové patřící do (neobvyklé) fauny severního kontinentu, či zda se jedná o tvory prolnuté z Bezedné rokle, tedy čistě démonického či přízračného původu. Zatím jsou tedy dlakovlci zařazeni do skupiny tzv. Proměněnců, což jsou tvorové, u nichž není znám přesný původ, a kteří velmi často nesou evoluční znaky několika šelem dohromady. Společným rysem proměněnců bývá alergie na stříbro.
Tak jako tak jsou dlakovlci poměrně nebezpeční tvorové, kteří již na Iraně ukončili život nejednoho dobrodruha či hraničáře. Jejich nevýhoda je, že se orientují převážně zrakem, a tak se občas dá před těmito šelmami skrýt a tím se jim vyhnout. Jakmile se však dlakovlk rozhodne na svou oběť zaútočit, už nikdy necouvne a vždy bojuje do posledního dechu.