Recenze LW16: Vashnův odkaz (Dever, Joe)
Vashnův odkaz je šestnáctou knihou série Osamělého vlka a čtvrtou v pořadí Grandmaster Kai. V této knize nás příběh zavede do Magadoru a následně k nechvalně proslulé Maakengorge – Rokli zkázy. Tam se přívrženci Vashny pokoušejí svého pána znovu oživit a tím uvrhnout Magnamund do období temna a zmaru.
První (originální) verzi knihy Vashnův odkaz (The Legacy of Vashna) vydal Joe Dever v roce 1991, a tato původní verze u nás v překladu nikdy nevyšla (nakladatelství AFSF s.r.o. se k vydání již nedostalo).
Joe Dever vydal pak v roce 2011 revidovanou verzi (Collector´s Edition), jehož součástí je i bonusové dobrodružství A Long and Dire Road rozepsané do 100 herních sekcí. V roce 2022 tuto verzi vydalo u nás nakladatelství Mytago. Jedná se o první vydání šestnácté knihy v ČR. V bonusovém dobrodružství Dlouhá a strastiplná cesta si zahrajete za nemrtvého, jehož příběh započal v bonusovém dobrodružství u čtrnácté knihy Zajatec Kaagu.
Základní příběh Vashnova odkazu je rozčleněn do 350 herních sekcí.
Další výprava do Rokle zkázy
Gamebook Vashnův odkaz na první pohled vypadá jako další izolované dobrodružství, v němž se v roli Osamělého vlka musíte vydat daleko od domova, abyste sprovodili Zlo z Magnamundu. Čeká na vás druhá výprava do Rokle zkázy a ani tentokrát nebudete mít na růžích ustláno. Když ovšem bude číst další knihy v sérii, uvědomíte si, že Vashnův odkaz je vlastně jakýsi začátek něčeho většího, a po rozehřívacích dílech Zajatec Kaagu a Křížová výprava začíná příběh opět „lepit“.
Mise v šestnácté knize je jako stvořená pro velmistra Kai. Už jednou jste překazili přívržencům Vashny v oživení nejmocnějšího Temného pána, když jste přímo v Rokli zkázy porazili renegátského šlechtice Barraku a zabránili mu obětovat princeznu Madelon. Nyní toto nebezpečí hrozí opět, a proto se musíte vydat do Magadoru a odtamtud dál na sever až k Maakengorge, kde musíte zastavit šílené akolyty a porazit jejich vůdce.
Příběh je zasazen do prostředí, kde potkáte staré známé, a předzvěst blížícího se kataklyzmatu prohlubuje jeho atmosféru. Magador není přátelská země. Všudypřítomní bandité a hrdlořezové vám budou úkol značně ztěžovat, a v pochmurných ulicích vyrabovaných měst budete muset přemýšlet, komu věřit a komu ne. Pokud jste opravdoví fandové Lone Wolfa, šestnáctá kniha vás v mnoha aspektech potěší.
Je však potřeba zmínit i jednu rozporuplnou věc. Pokud nepočítám Zajatce času (LW11), kde Osamělý vlk navštíví Dazhiarn, Vashnův odkaz je první knihou, kde se podíváme do jiného (paralelního) světa skrz tzv. Stínovou bránu. Dokážu pochopit, že návštěva jiných dimenzí ve fantasy světě je pro někoho atraktivní, pro mne je to však zbytečný prvek navíc. Magnamund sám o sobě je neskutečně bohatý svět a jeho rozmanitost není potřeba uměle navyšovat o další a další světy, v nichž fungují zcela odlišná a mnohdy značně bizarní zákonitosti. Bohužel (pro mne) se tento fenomén objeví v každé následující knize Grandmaster série a v některých dílech má dokonce stěžejní roli.
Festival zdokonalených Kai-disciplín
V porovnání s předchozím dílem (Křížová výprava) je Vashnův odkaz výborně hratelný gamebook. První dvě třetiny jsou rozumně rozvětvené a máte na výběr vždy několik možností, jak se s herními situacemi vypořádat. Poslední třetina je pak mnohem lineárnější, ale ani tam nebudou chybět zajímavá rozhodnutí.
Stejně jako v předchozí knize, i tady na vás čekají dva povinné hody, kde při neúspěchu můžete přijít o život. Jeden je zhruba v polovině knihy a druhý úplně na konci. Dobrou známkou však je, že vhodně zvolenými disciplínami můžete riziko smrti zcela eliminovat.
Obtížnost knihy je tak akorát, úplně těm nejtěžším soubojům se lze za určitých okolností vyhnout, a pokud nemáte vyloženě slabého hrdinu (nízké atributy), zřejmě se nedostanete do situace, kdy by souboje byly nad vaše možnosti. V mnoha případech vás před nebezpečím ochrání správné disciplíny, které v drtivé většině případů musí být zdokonalené alespoň na stupeň Slunečního rytíře, což samozřejmě znamená, že jako nováček si tento díl příliš neužijete. Dá se to zvládnout v pohodě bez Sommerswerdu, ale musíte mít odehraná alespoň dvě Grandmaster Kai dobrodružství, jinak se nebudete chytat. Také si během hraní určitě všimnete, že zdaleka nejvíce užitečné jsou disciplíny Kai-vlna, Kai-clona a zejména Kai-alchymie. Naopak některé disciplíny (např. Mystické zření) jsou téměř nevyužitelné. Kai-alchymie je bohužel dost protěžovaná i v dalších dílech, což většinou znamená, že bez ní hrát nechcete. To je trochu škoda.
Šestnáctý díl je také významný z hlediska některých zvláštních předmětů. Pokud jste poctiví hráči, kteří projeli všechny díly od jedničky, jistě máte ve výbavě Vashnovu dýku (LW4) a Helshezag – meč Temného pána Kraagenskula (LW12). Ve Vashnově odkazu se vám naskytne možnost jakéhosi pofidérního využití těchto artefaktů, avšak s tím, že o ně nenávratně přijdete. V dalších knihách už autor počítá s tím, že tyto temné zbraně nevlastníte. Je to udělané trošku na sílu, ale na druhou stranu to dává v obecném měřítku smysl. Osamělý vlk je vyloženě kladný hrdina, reprezentant Dobra, a tak zkrátka zbraně Temných pánů využívat nechce.
A na závěr bych rád zmínil jednu zajímavost. Když se ke konci knihy setkáte s mocným démonickým soupeřem, máte možnost se vyhnout souboji správnou odpovědí na hádanku. V původní (originální) verzi však chyběla v textu část informací k hádance a ona tak nešla vyřešit. Ve sběratelské edici to naštěstí bylo opraveno a Mytago nám tak předkládá správnou a snadno řešitelnou verzi.
Legenda se vrací
Nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu, ale po 25 letech od vydání původní české verze (ASFS) Křížové výpravy jsme se dočkali první české verze Vashnova odkazu. Vděčíme za to nakladatelství Mytago, které od roku 2011 poctivě vydává všechny díly série LW ve vlastním překladu jako Collector´s Edition. Pravda, Mytago nemělo vždy na růžích ustláno i kvůli nejrůznějším chybám, jichž se během překladů či sázení knih dopustilo, ale jak se říká „kdo nic nedělá, nic nepokazí“, tak zde to platí stoprocentně.
Jsem vděčný za to, že to pan Reiter a jeho tým nezabalili a opravdu cílevědomě postupují v náročném úkolu dál a dál, a jen díky nim se nyní můžeme potěšit knihami, které v české verzi nikdy nebyly dostupné. Samozřejmě ještě zdaleka nejsme na konci, ale Mytago má dobře našlápnuto a vypadá to velmi slibně i pro sérii New Order Kai. Což je skvělé!
Ale zpět k šestnáctému dílu. Nyní už není s čím srovnávat (maximálně s původním anglickým vydáním a revidovanou sběratelskou edicí), ale to vůbec nevadí. Překlad knihy naprosto zapadá do kontextu ostatních dílů, které Mytago vydalo. Vojta Žák odvedl standardní práci, a pokud vám jeho profesorský překlad držící se originálu zuby nehty vyhovuje, nebudete zklamáni. Já osobně k tomu mám své výhrady a v minulých textech jsem o tom již psal, ovšem v obecné rovině je dobré, když se série takříkajíc usadí a vymezí si svoje vlastní mantinely. Samozřejmě se dočkáme bohatého počešťování nejrůznějších jmen a názvů, a jako obvykle jsou některé varianty nezvyklé až přímo bizarní. Jeden příklad za všechny – Zlokančí bandité (v originále Vakovarian brigands). To je samozřejmě úplný výmysl, protože jedno z významných měst v Magadoru je Vakovar a bandité nejrůznějšího zrna pocházejí odtamtud. Takže správnější řešení by bylo Vakovarští bandité – tam by asi nikdo nemohl říct ani popel. Vlastně vůbec nevím, co překladatele vedlo k takové iracionální zkomolenině. Nejhorší ovšem je, že v knize se vrací na scénu starý známý arcidruid Cadak, a bohužel se opět v české verzi jmenuje Kadak. Co k tomu dodat…
Obálku i vnitřní ilustrace vytvořil kreslíř Pascal Quidault, který ilustroval i předchozí dva díly. Tento umělec si drží svůj standard. Obálka je pěkná a atmosférická, ilustrace uvnitř knihy mají rovněž svoji kvalitu a nijak mne neuráží. Řekl bych, že některé pěkně zapadají do tohoto dílu. Nejsou tady žádní drakkarimové, které jsem vnímal u Quidaulta jako slabinu, a vyloženě špatný obrázek v knize nenajdete.
Dlouhá a strastiplná cesta
Než se vrhneme na závěrečné hodnocení, je potřeba ještě napsat pár řádků k bonusovému dobrodružství. To v tomto svazku nese název Dlouhá a strastiplná cesta, a přímo navazuje na bonusové dobrodružství z LW14 s názvem Nejstrašlivější temnota. Pokračujeme tedy ve hře za nemrtvého vojáka, který se snaží uprchnout z nevlídného Darklandu a najít jakýsi smysl ve svém neživotě. Jedná se o krátké dobrodružství (100 herních sekcí), v němž musíte překonat hřeben Durncragských hor a dostat se do Sommerlundu. Protože na toto dobrodružství navazují další tři v pozdějších dílech LW, je jasné, že zápletka zde takřka neexistuje a příběh trpí klasickým neduhem „prostředního“ dílu. Nicméně text je napsaný docela pěkně a leckde vás autor (August Hahn) překvapí jeho znalostmi Magnamundu.
Pravidlově nelze vytknout nic. Své statistiky si můžete přenést z minulého dobrodružství, za odměnu si přidat další schopnost i předměty. Autor dbá na to, aby se vše dalo dobře využít a vaše rozhodnutí měla patřičný vliv na příběh. Ilustrace od Riche Longmorea jsou super.
Pohlazení po duši
Ano, přesně tak na mne gamebook Vashnův odkaz působí. Když jsem ho poprvé otevřel a prolistoval, zjistil jsem, že se usmívám. Na tento okamžik jsem čekal dlouhých pětadvacet let a nakonec jsem se dočkal.
A kromě toho, Vashnův odkaz vůbec není špatný gamebook. Příběh je v kontextu série nadprůměrný a první dvě třetiny knihy vám dávají dost možností a rozhodování. Závěr v Temné dimenzi mne příliš neoslovil, ale dobré hodnocení to příliš nesníží.
Hodnocení: 85%