Osamělý vlk po pás ve s******* (sněhu) (Dever, Joe: Kaltské jeskyně)
Kniha Kaltské jeskyně je třetím svazkem série fantasy gamebooků, které napsal spisovatel a game-designer Joe Dever. K tomuto dílu mám velmi speciální vztah, neboť to byla první LW kniha, jakou jsem si pořídil a četl. Znám ji asi nejlépe ze všech svazků a připadá mi zkrátka úžasná. Navíc ani není tak těžká na dohrání, jako třeba Oheň na vodě.
Pár čísel na začátek:
První (originální) verzi vydal Joe Dever v roce 1984, u nás vyšla v překladu v roce 1993 (AFSF s.r.o.).
Revidovanou verzi vydal Joe Dever v roce 2007, přičemž knihu obohatil o bonusové dobrodružství čítající 120 sekcí. Tuto revidovanou verzi u nás přeložilo a vydalo nakladatelství Mytago v roce 2012.
Vzhůru na severní pól!
Znáte to. Osamělý vlk se v klidu chystá na rekonstrukci kláštera Kai, když v tom si jej k sobě povolá sám král Sommerlundu. Pod tlakem veřejnosti panovník slíbí obyčejnému lidu, že spravedlnosti bude učiněno za dost a zrádce patřičně potrestán. Žel, existuje jen jeden člověk, který to může dokázat – ano, Osamělý vlk. Král dal nabídku, která se neodmítá, takže jedeme na to.
Zrádce Vonotar po neúspěchu při dobývání Sommerlundu uprchl do severské nehostinné země Kalte. Je to mrazivá pustina, kde Baknaři dávají dobrou noc. Spoléhaje se na to, že v této části Magnamundu jej nemůže nikdo vystopovat, zavraždí Vonotar současného vládce ledových barbarů Brumalmarka, a sám se pasuje do role nového vůdce.
V Kaltských jeskyních se tedy vypravíte na daleký sever, kde máte za úkol nalézt a zajmout zrádce Vonotara, aby mohl být souzen a odsouzen. Na výpravu máte 30 dnů, neboť pak již padne na krajinu taková zima, že by i Rusům zmrzla vodka. Opět vás čeká hodně cestování (což já osobně vždy kvituji s povděkem). Užijete si náročné ledovce, extrémní severské počasí, sněžnou slepotu i smrad nemytých Baknařích těl.
Země Kalte je krásná i krutá současně, a bude se vám zkrátka líbit.
Moudrost Kai (aneb vyvážené herní prostředí)
Celkově se dá putování rozdělit na tři části. První je volnou krajinou, druhá rozsáhlými Kaltskými jeskyněmi a třetí samotnou pevností Ikaya. Ve všech na vás čekají nejrůznější nebezpečenství, kterým se ale (na rozdíl od předchozího dílu) dá docela dobře předcházet pomocí vhodně zvolených Kai disciplín. Toto považuji za asi největší klad knihy – je v rámci série velmi dobře vyvážená.
Souboje jsou obtížné tak akorát, finální boss je tuhý rovněž akurátně, Sluneční meč (který jsme získali minule) je silný, ale ne „game-breaking“ (čti „totálně mimo“). Když na to přijde, zachrání vám život, ale jsou reálné cesty na dohrání i bez něj.
Ke vstupu do pevnosti Ikaya potřebujete klíč, ale je vícero možností, kde jej najít (včetně variant, kdy o něj nemusíte bojovat).
Asi nejlepší část knihy je ta první, tedy cestování volnou mrazivou krajinou. Je tam ohromná škála možností a událostí, které vás mohou potkat, a Osamělý vlk se může pohybovat po rozsáhlém území. Tak jako tak se nakonec dostanete do Kaltských jeskyní, ale opět – možností jak a kudy se do nich dostat, je více. V jeskyních můžete nalézt artefakt, který vás bude provázet až do Grandmaster série, a stejně tak v pevnosti Ikaya se dá nalézt perfektní kousek výzbroje.
Putování v samotné pevnosti už je poměrně lineární, vyplatí se podrobný průzkum čehokoliv. Můžete tam udělat dvě poměrně zásadní chyby, z nichž z jedné se dá „vysekat“ a druhá končí neúspěchem vaší výpravy. Nicméně tento neúspěch výpravy neznamená smrt Osamělého vlka, což je velmi vzácná záležitost. Nepamatuji si, že by se dala jiná kniha ukončit tak, že Osamělý vlk ve výpravě sice selže, ale nezemře. Další bod k dobru pro Kaltské jeskyně.
Náhodné prvky tentokrát netnou do živého, jako tomu bylo u předchozích dvou dílů, byť i tady by se našel prostor vyřešit některé volby více citlivě. Díky náhodě se však můžete dostat do opravdu odlehlých končin Kalte, což velmi přidává atraktivitě knihy (když zabloudíte a jste nuceni nocovat v horách bez vybavení, je to opravdu zážitek).
Staronové Kaltské jeskyně
Nová kniha z roku 2012 (Mytago) má úžasnou obálku. V tomto ohledu se mi původní vydání od AFSF vůbec nelíbilo a považoval jsem to za jediný zápor knihy.
Na rozdíl od předchozího dílu, Kaltské jeskyně (2012) obsahují stejnou sadu ilustrací jako původní vydání (1993). Osobně musím říct, že jsou velmi povedené. Opět zde máme Vonotara, který je vynikající, ledoví barbaři jsou parádní, jedinou výtku mám u Loi-Kymara. Bohužel si nese jakési „stigma“ dětinskosti, u něj bych zkrátka očekával „důstojnější“ profil.
Protože Kaltské jeskyně znám opravdu velmi podrobně, asi z tohoto důvodu vnímám poměrně značný jazykový / stylistický rozdíl mezi starým a novým vydáním. Tím ovšem netvrdím, že nové vydání od Mytaga je špatné – to vůbec ne. Neprocházel jsem každou sekci, ale nějaké drobně chyby se najdou v obou vydáních. Nejedná se však o nic zásadního.
Čarodějnické bonusové dobrodružství
Tak jako v Ohni na vodě, i zde je bonusové dobrodružství na konci knihy. Tentokrát se ponoříte do role starého čaroděje Loi-Kymara a v příběhu čítajícím celých 120 sekcí budete čelit zákeřnému nepříteli. Tak jak jsem minule spílal, že pokus s poručíkem Rhygarem dopadl naprosto katastrofálně, tady – připraven na nejhorší – jsem byl v podstatě mile překvapen.
Příběh se dá číst, s přimhouřením očí má hlavu a patu, a zejména herní design je udělán (na rozsah, v němž se nachází) docela dobře. Vaše volby v průběhu hraní mají vliv na další děj, můžete si rozhodnutími zjednodušit či znepříjemnit život.
Škoda jen, že autor (ne, ani tady to není Joe Dever) měl jasno, jak to všechno dopadne, a tudíž závěrečný souboj je poměrně zbytečný (dopadne vždy stejně, ať vzdorujete sebevíc). Autor chtěl, aby tento minipříběh byl jakýsi prequel pro Kaltské jeskyně, tak to asi jinak vyřešit nemohl. No, možná mohl, ale bylo by to zřejmě obtížnější, a nechtěl si komplikovat život.
Každopádně, bonusové dobrodružství mě vlastně docela bavilo a je to tedy „opravdový“ bonus.
Sumář
Kaltské jeskyně jsou skvělou knihou, žádnému fanouškovi Lone Wolfa by neměla samozřejmě uniknout. Navíc je, vzhledem k nadstandardní vyváženosti, velmi vhodná pro začínající gamebookové hráče (třebas i nižšího věku).
Je to snad jediná kniha, kterou se mi opakovaně podařilo dohrát bez Sommerswerdu a s hodnotami UMĚNÍ BOJE 10, KONDICE 20 (tedy nejnižšími možnými). Je to výzva, ale reálná.
Hodnocení bych dal nejradši 100%, nicméně v sérii jsou objektivně ještě lepší díly, takže si to musím pošetřit.
Hodnocení: 90%